pátek 27. května 2011

Tip na pěkný trail

Minulou sobotu jsem se vydal na průzkum levého břehu Berounky. Šlo o spojku mezi Újezdem nad Zbečnem a Roztoky u Křivoklátu. Cesta sice vede přes území přírodní rezervace Stříbrný luh, ale celou dobu se jedná o lesní cestu, která posléze přejde v lesnický chodník a pak zpět na cestu.

Nejdříve je nutné vyjet kopeček ze Zbečna  na „náhorní“ plošinu nad Újezdem, která sice vede po asfaltce ale zato pěkně zostra. Chvíli je nutné po ní   pokračovat až ke křížku po pravé ruce u cesty. Tam je nutné odbočit doprava na polňačku a z ní po zhruba 500 m odbočit tentokrát doleva a zážitek může začít.

Zkraje se po vjezdu do lesa jede z kopce k chatám, od nich se cesta začíná kroutit a zmenšovat. Důležité je nenechat se zlákat a neodbočit stržemi do prudkých výšlapů po levé straně, ale snažit se držet vrstevnice či spíše udržovat přibližně stejnou vzdálenost od řeky. Pravda vrstevnice trochu poskakuje a není nouze o pěkné výjezdy. Zhruba od poloviny trasy se už jedná o lesnický chodník, na kterém kromě mloka narazíte i na stromy spadlé přes cestu. Tam nezbývá než sesednout, případně se i podplazit pod „stoletým“ kmenem. Odměnou jsou netradiční výhledy na údolí Berounky. Občas dojde i k vyplavení adrenalinu, například vás mohou zlomyslné větve schválně strkat z cesty do srázu pod ní.
Že se trail blíží ke konci, poznáte podle zvuku sekaček, kterými pracovití chataři zušlechťují své haciendy a přilehlé latifundie. Trail definitivně končí po výjezdu z lesa v Roztokách na červené turistické značce.

Pokračovat můžete cyklostezkou na Rakovník, vyjet si na rozhlednu ve Velké Bukové, jet proti toku Berounky na Týřov, nebo vyrazit na přehradu Klíčava. Tady doporučuji jet nejdříve údolím Rakovnického potoka a u Městečka odbočit na lesní cestu k osadě (učilišti) Písky. Následovat bude sjezdík  po červené turistické značce ke Klíčavě. Samozřejmě kdo má zájem, tak si může zajet na návštěvu hradu Křivoklátu.

Hospody:
Roztoky - U Jezzu, Višňová – U přívozu, Nezabudice - U Rozvědčíka, Křivoklát – Hotel Sýkora, Pustověty

Trail najdete:

čtvrtek 19. května 2011

Jízda sám nebo ve skupině

Toto téma bylo již mnohokrát nejen na internetu rozebíráno. Osobně si myslím, že pro nás nevýkonostní jezdce, je mnohem příjemnější jízda ve skupině. Vidím klady nejen ve vzájemném hecování, ale hlavně ve společných zážitcích.  Není nad to si po vyjížďce sednout u pivka a probrat, kde jsme dnes udělali při odbočování chybu, zavzpomínat si na minulé vyjížďky a společně plánovat další. Každý může navrhnout trasu, či pěkné místo, o kterém bychom ani nepřemýšleli nebo tam normálně nezajeli.
Tak třeba při poslední jízdě Všetík navrhl jet ke kostelíku nad Srbčí (viz tady). Ke kostelíčku byla cesta v pohodě a na jejím konci pěknej flek s prima kostelíčkem. Pak jsme pokračovali sjezdem z kopce, na jeho úpatí jsme odbočili na cestu (pěšinu) a snažili se  jí držet. Cesta skončila v šípkovém trní, které jsme zkraje ignorovali, ale nakonec nás donutilo ke kapitulaci. Po vymotání z trní jsme vyjeli z lesa na polňačku. Pravdou je, že jsme přelézali ohradník, který byl funkční a trochu nás prověřil. A tak to máte každý den... :-)
Samozřejmostí jsou během společné jízdy i dobře míněné rady :-). Kamarádi dávají navíc jako bonus jistotu, že v případě pádu, defektu a dalších nepříjemností, nebudeme při jejich řešení na ně sami. Prostě jsem rád, že nejezdím sám.