pátek 15. dubna 2011

Cestou necestou

První jarní vyjížďky mám rád. Je to alespoň pro mne ideální příležitost hledat nové trasy a tracky.  Někdy se zadaří, jindy bohužel ne. Zajímalo by mě, proč se při vydávání nových map neaktualizují polní a lesní cesty, respektive zda to vůbec nějaký vydavatel map dělá.
   
Jistě to znáte. Doma ležíte nebo sedíte nad mapou, objevíte prima cestu, jak se vine na okraji pole nebo přes něj. Ale ouha v reálu je to dočista jiné. Cesta je buď zarostlá náletovými dřevinami či neexistuje vůbec. Jestliže existuje, pak vlevo nebo vpravo jsou od zemědělců vyjeté nové koleje a o cestu nikdo nepečuje.

V lese je to jiné kafe, vlastně zábava. Vytipovaná cesta většinou postupně zmizí, a pak nastává to pravé bikování, přes kořeny, přes větve, hledání cest a cestiček, které jsou alespoň trochu sjízdné. Leckdy nalezneme pěkný úsek, o kterém jsme neměli ani tušení a na který se pak rádi vracíme a blýsknete se s ním před kamarády.

Z vyjížděk se vracíme domů špinaví, spocení, odření, ale večer před usnutím nastane ten slastný pocit. Radost ze sebe samého. Možná by stálo za to, provozovat biking jako novou terapii, jak se naučit sám sebe vážit a mít se rád :-).