Boží Dar - Horní Blatná a zpět

V sobotu 28. ledna jsme vyrazili na běžky.  Bylo nás šest: Ruda, Lída, Pavlík, Petr Dolton, Petr II, já a pes. Protože nás ve Strašecí zima neobdařila dostatečným množstvím sněhu, tak jsme vyrazili na Božák. Jednak proto, že je to nejbližší středisko s udržovanými stopami druhak proto, že Ruda to tam má proježděné, a tak nehrozilo bloudění  na neznámých pláních :-).

Vyrazili jsme dvěma auty po osmé ráno. Na Božák jsme dorazili cca v půl desáté. Na nic jsme nečekali a vydali jsme se směrem na Špičák. Tam jsme potkali Pepu Beneše, který se k nám přidal. Při sjezdu k Mrtvému rybníku jsme k našemu velkému překvapení potkali Petra Nováka, Jirku Doležela a jejich cyklo team, kteří tam na běžkách nabírali potřebný předsezóní objem kilometrů. Prostě Krušnohorská magistrála byla novostrašeckými pěkně obsazena. Po krátkém pokecu jsme pokračovali k Blatné. Polovina tedy (3 ks) jsme se vydali na rozhlednu na Blatenském vrchu, ostatní jeli zabookovat místa v hospůdce.  Rozhledna resp. kiosek u ní nezklamal a byl otevřen. Já a Dolton jsme si dali svářo, Petr II heřmánkové té, a to hned 2x, protože je nešika a čaj si vylil (i když to sváděl na svého psa.)

Pak jsme dojeli do Blatné, kde na nás zbytek již čekal v pizzerii na náměstí. Naštěstí tam měli i polévku a vepřová žebra s knedlíkem, kterou si už Pavlik, Ruda a Lidka pochvalovali. Lída měla na talíři dokonce jeden multifunkční knedlík. Byl tak tvrdý, že se dal použít k broušení. Já a Dolton jsme měli smažák a Petr II si dal pouze zelený čaj. Celou dobu se tam o nás staral neuvěřitelně rychlý číšník, hotovky a polévku dokázal donést skoro za 45 min. No nám to zas tak nevadilo, alespoň jsme si pěkně odpočinuli.

Kolem druhé odpoledne jsme si pěšky vyšlápli zpět k Blatenskému vrchu, a pak téměř identicky zpět na parkoviště na Božáku. Za zmínku stojí snad to, že jsme se snažili s Doltonem prozkoumat Ježíškovou cestu a kdyby nás Ruda nezastavil, tak jsme si to krapet prodloužili.

Na Božáku jsme si vzali suché věci, naskákali do aut a vyrazili domů.

Fotky z běžek jsou tady.

Trasa: cca 31 km, převýšení: 518 m viz:

Baba - Šárka - Okoř - Strašecí

V sobotu 7. ledna jsme podnikli novoroční výšlap.  Letos jsme vyrazili na průzkum Šáreckého údolí v Praze. Vyrazili jsme nejdříve ze Strašecí vlakem do Dejvic, a to ve složení Ruda, Radek, Fanda, Karel a Lubuna.  V Praze na nás na kulaťáku čekal kámoš Alesh.

Ten nás protáhnul z Dejvic na Podbabu, po té na vyhlídku na Babu a pak do Šáreckého údolí. Je to tam opravdu pěkné, ale neumím si představit tady jezdit v létě a proplétat se mezi chodci, inline bruslaři a volně pobíhajícími psy.

Pak jsme pokračovali po silnici na Okoř, ale silný nárazový vítr nám dával celkem zabrat. Na Přední Kopanině se Alesh odpojil a my pokračovali přes Tuchoměřice dál. Na Okoři byl pravděpodobně turistický sraz, tak tam bylo plno lidí. To nás trochu mrzelo, neboť jsme zde měli naplánován oběd. Jeli jsme tedy  do Číčovic a tam si dali polévku. Fanda s Karlíkem gulášek :-). Chvíli jsme poseděli a vyrazili do větrného počasí na cestu k domovu. Jeli jsme přes Buštěhrad a přes Kožovku na Kladenskou cyklostezku a odtud již kolem Stochova domů.
Jízda skončila v "Na růžku", kde jsme pak individuálně odpadli :-). Druhý den jsem se podíval můj computer a ujetá trasa byla dlouhá 65 km. To je na začátek sezony tak akorát.

Něco málo fotek je k nahlédnutí tady.

Popis vyjížďky je i na blogu u Aleshe na www.alesh.net.

Podzimní jízdy přes žaludy

Letošní září nám bikerům nabídlo skvělé počasí. Asi to byla náplast za propršené léto. Škoda jen, že se dříve stmívá, a tak vyjížďky v týdnu jsou přece jen lehce limitované.

Díky zářijovým jízdám jsem si uvědomil takovou zajímavost. Co chvíli mi do přilby bubnovaly padající žaludy. Nikdy dříve jsem si toho nevšimnul, ale naše (křivoklátské a džbánské) lesy jsou prošpikované duby. Na okraji lesů tvoří rozhodně nepřehlédnetelnou kulisu. Také mě překvapilo, jak jsou mohutné, není nouze narazit na staleté kmety. Stále mediálně prezentovaná smrková monokultura tedy alespoň v našich lesích naplatí.

Ve Stochově, to je ze Strašecí co by kamenem dohodil, je k vidění Svatováclavský dub. Je to legendami opředený strom, ze kterého dnes zbývá již jen torzo a poslední živá větev. Roste u stochovského kostela a myslím si, že za krátké zastavení rozhodně stojí. Kdo ví, jak dlouho se ještě bude zelenat. Více informací o Svatováclavském dubu najdete na wikipidii.

Blatno, Rabštejn, Vladař a zpět

Minulou neděli jsme s Doltonem vyrazili na obhlídku nového terénu za Jesenicemi u Rakovníka. Přesunuli jsme se nejdříve autem do vsi Blatno. Po té jsme si vyjeli první kopeček do Tisu. kde jsme odbočili na červenou turistickou značku a vjeli do MTB ráje. 

Je tam opravdu skvělý terén (teda hlavně část kolem Tisu u Blatna). Najdete tam velké i malé žulové kameny, z kopečka do kopečka. Nedá se to jet rychle, ale skvěle si každý užije jízdu v terénu. 

Po červené jsme pokračovali kolem Černého rybníka do Rabštejna. Protože nás trochu tlačil čas, tak jsme k Vladaři dojeli po silnici (původní plán byl jet po červené turistické značce). Výjezd na  vrchol Vladaře (693 m/m.) je pro velký sklon náročný. Dolton to vyjel, já jsem spadnul, a pak jsem se nebyl schopný rozjet do kopce. Každopádně výjezd sem stojí za to. Přečetli jsme si cedule, pojedli tyčinky a vyrazili z kopce dolů. Nazpátek jsme měli původně jet po žluté turistické značce, ale protože začalo poprchávat a foukal silný vítr, jeli jsme přes Chýši přes Tis zpět do Blatna po silnici. Nalodili jsme se do auta a frčeli domů.

Myslím si, že kraj mezi Tisem, Žihlí, Rabštejnem a Chýší musíme projet znovu a důkladně. Už se moc těším.

Trasa je tady: http://www.cykloserver.cz/tipy-na-vylety/detail/?d=57802.

Třikrát a dost!

Letos mě při bikování postihly nečekané defekty. Mám nějaké štěstí na trhání řetězu. Nevím proč, ale podařilo se mi během posledních 14 dní třikrát přervat řetěz. Při prvním incidentu byl na vině zatuhlý přesmyk a moje blbost. Pod kopcem jsem podřadil na menší placku, ale přesmykač nereagoval. Já už jsem začal zabírat, když došlo posléze k samovolnému přeřazení a hned poté k přetržení řetězu. Následné dva trhy byly zapříčiněny asi vyšší mocí. Jedu, šlapu a najednou prásk. Buď mám tak silné nohy (to asi ne :-), nebo jsem špatně snýtoval řetěz, či snad byla příčinou vada materiálu, kdo ví.

Každopádně při současném trendu kazety s deseti pastorky a tomu odpovídající zeslabení řetězu se mám na co těšit. Děkuji všem kamarádům za technickou výpomoc (Fanda, Dolton a Radek).